Kultura mezi přirozeností a koevolucí. Chápání pojmu kultury v kulturní antropologii

Místo konání: Brno

Přednášející: Mgr. Martin Paleček, Ph.D. (Univerzita Hradec Králové, Katedra filozofie a společenských věd)

Datum konání: 08. 10. 2018

Pozvánka: Stáhnout

Prezentace:

Anotace

Záznam přednášky ZDE

Anotace:

Ačkoli byl pojem kultury jako analytického nástroje několikrát podroben kritice (Clifford & Marcus, 1986; Wagner, 1981), snaha o jeho revitalizaci nikdy nebyla opuštěna. V současnosti jsme mezi evolučními psychology a kognitivními vědci svědky mnohých pokusů o vytváření nových explanačních modelů, které počítají s pojmem kultury jako s klíčovým (Bowles & Gintis, 2011; Boyd, Richerson, & Henrich, 2011; Henrich, 2015; Richerson & Boyd, 2006; Sperber & Claidière, 2008). Tato snaha oživila naděje mnohých společenských vědců, že by pojem kultury mohl získat novou explanační sílu právě v rámci těch teoretických modelů, které spojují přírodní vědy se společenskými.

Ve své přednášce analyzuji modely kulturní evoluce vytvořené v relativně nově vzniklých interdisciplinárních studiích, které bychom mohli volně nazvat jako kulturně evoluční vědy (Cultural Evolutionary Science, dále CES (Driscoll, 2018; Palecek, 2018)). Zejména se budu věnovat modelům kulturní a genetické koevoluce (Durham, 1991; Laland et al., 2016; Laland & O’Brien, 2011) a duální dědičnosti (Henrich, 2015; Mesoudi, 2011; Richerson & Boyd, 2006). Tvrdím, že ačkoli se většinou představitelé CES tváří, že kulturou rozumí prostě informace (Driscoll, 2017; Lewens, 2015), některé jimi vyvinuté modely vykazují snahy o opětovné užití kultury jako diskrétní jednotky. Tím tyto teoretické modely připomínají ty, které kulturní antropologie byla již nucena pod tlakem zavrhnout. Tvrdím, že ačkoli projekt CES vypadá slibně a přináší pozoruhodné informace, společenští vědci by měli zůstat raději skeptičtí k možnosti, že bychom mohli mít vbrzku k dispozici model kultury s nějakou jasnou explanační silou.

Doporučená literatura

Bowles, S., & Gintis, H. (2011). A Cooperative Species. Princeton and Oxford: Princeton University Press.

Boyd, R., Richerson, P. J., & Henrich, J. (2011). The cultural niche: why social learning is essential for human adaptation. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, 108 Suppl, 10918–10925.

Clifford, J., & Marcus, G. E. (Eds.). (1986). Writing Culture: The Poetics and Politics of Ethnography. University of California Press (Vol. 4). Berkeley: University of California Press.

Driscoll, C. (2017). The Evolutionary Culture Concepts. Philosophy of Science, 84(1), 35–55.

Driscoll, C. (2018). Cultural evolution and the social sciences: a case of unification? Biology & Philosophy, 33(1–2), 7. https://doi.org/10.1007/s10539-018-9618-2

Durham, W. H. (1991). Coevolution : genes, culture, and human diversity. Stanford University Press.

Henrich, J. (2015). The Secret of Our Success: How Culture Is Driving Human Evolution, Domesticating Our Species, and Making Us Smarter. Princeton University Press.

Laland, K. N., Kumm, J., Feldman, M. W., Feldman, M. W., Wohlford, M. F., Case, A. T., … Feldman, M. W. (2016). Gene- Culture Co evolutionary Theory, 36(1), 131–156.

Laland, K. N., & O’Brien, M. J. (2011). Cultural Niche Construction: An Introduction. Biological Theory, 6(3), 191–202.

Lewens, T. (2015). Cultural Evolution. Oxford: Oxford University Press.

Mesoudi, A. (2011). Cultural Evolution : How Darwinian Theory Can Explain Human Culture and Synthesize the Social Sciences. Chicago: University of Chicago Press.

Palecek, M. (2018). The Evolution of “Culture”: Juggling a Concept. Anthropological Theory.

Richerson, P. J., & Boyd, R. (2006). Not by Genes Alone. Chicago, London: University of Chicago Press.

Sperber, D., & Claidière, N. (2008). Defining and Explaining Culture (Comments on Richerson and Boyd, Not by Genes Alone). Biology & Philosophy, 23(2), 283–292.

Wagner, R. (1981). The Invention of Culture (Revisited). Chicago, London: The University of Chicago Press.