Empirické testování teorií sekularizace a náboženských přesvědčení v České a Slovenské republice

Místo konání: Olomouc

Přednášející: PhDr. Lubomír Cingl, Ph.D. (Národohospodářská fakulta VŠE, Praha)

Datum konání: 31. 10. 2018

Pozvánka:

Prezentace:

Anotace

V literatuře byla navržena řada teoretických přístupů pro vysvětlení individuálních rozdílů v náboženském přesvědčení, včetně několika verzí sekularizačních hypotéz, evolučně vzniklých kognitivních zkreslení lidské mysli a kulturního přenosu víry. V tomto příspěvku empiricky testujeme několik předních teorií a porovnáváme jejich schopnost vysvětlit varianci v religiozitě na reprezentativním vzorku české a slovenské populace (N = 2022). ČR a Slovensko jsou k tomuto účelu zvláště vhodné, jelikož představují přirozený experiment: navzdory vysoké historické, institucionální a kulturní podobnosti se jejich populace výrazně liší mírou náboženské víry. Konkrétně zkoumáme vliv kognitivních zkreslení (antropomorfismu, dualismu těla a duše, teleologie, teorie mysli a analytického myšlení); institucionální nejistoty a kulturní transmise víry v dětství na varianci v několika aspektech náboženské víry. Naše výsledky ukazují, že individuální rozdíly v kognitivních zkresleních vysvětlují pouze 8% variance ve víře v Boha a téměř žádnou v náboženské účasti, zato ale vysvětlují 21% variance ve víře v nadpřirozeno. Vnímaná institucionální nejistota vysvětluje zanedbatelnou část variance v našich vysvětlovaných proměnných. Teorie kulturní transmise víry, kterou měříme pomocí vystavení důvěryhodným projevům náboženské víry (Credibility Enhancing Displays, CREDs) spolu s frekvencí návštěv kostela v dětství, vysvětluje 17% variance ve víře v Boha a 30% náboženské účasti v dospělosti, a dále mediuje 70% rozdílu mezi těmito dvěma zeměmi ve víře v Boha a 80% rozdílu v náboženské praxi. Naše zjištění tak naznačují, že kognitivní zkreslení mohou vysvětlovat existenci víry v nadpřirozeno obecně, ale kulturní přenos prostřednictvím důvěryhodných projevů víry je více pravděpodobné vysvětlení toho, proč lidé přijímají a udržují konkrétní soubor náboženských přesvědčení a praktik.