Je angažovaný filozof ještě filozofem? K Heideggerovým "Černým sešitům"

Místo konání: Olomouc

Přednášející: Mgr. Tereza Matějčková (Filozofická fakulta UK v Praze)

Datum konání: 29. 04. 2015

Pozvánka: Stáhnout

Prezentace: Stáhnout

Anotace

Heideggerovy Černé sešity lze číst jako filozofovy deníky: doposud byla vydána ta část, která se váže k Heideggerovu myšlení během druhé světové války a tyto "deníky" tak zachycují "myslitele v bouřlivých dobách". Heidegger sice proslul svou nedůvěrou vůči veřejnosti, avšak v době druhé světové války se nechal zlákat nacistickou ideologií a na určitou dobu "obětoval" své myšlení – jak zaznívá v Černých sešitech – pro "myšlenku národa". Filozof je architektem nové skutečnosti, při jejíž výstavbě jej mají podporovat univerzity – tedy společenství myslitelů a mladých lidí. V Černých sešitech se čtenář setkává s tématy charakteristickými pro Heideggerovo dílo: klade se zde otázka po autenticitě, filozof vzývá návrat bytí a zkušenost otřesení člověka probouzí k jeho "nejvlastnějším možnostem". Na pozadí těchto známých Heideggerových motivů nastává pozoruhodná změna: zatímco je ještě v Bytí a čase autenticita získávána především tím, že se pobyt (Dasein) vytrhne a založí v sobě samém, je autenticita v Černých sešitech získána identifikaci s vůlí národa, s čímsi, co jednotlivce přesahuje a v čem právě proto může získat naplnění. Patrně právě zde pramení Heideggerovo pomýlení – jeho přechodná podpora Hitlera, nacismu i antisemitské pasáže z Černých sešitůČerné sešity nejsou však pouhým dokumentem jednoho pomýlení, ale zaznívají v nich obecné filozofické otázky. Zaměříme se především na dvě: 1. Jak Heidegger rozumí na pozadí Černých sešitů svobodě? 2. Jaká je úloha intelektuála (a univerzity) především, ale nejen v "bouřlivých dobách"?

Ve své přednášce vyjdu z dosud vydaných tzv. Černých sešitů. Vybrané pasáže budou pro studenty přeloženy. Zohledním dvojí pojetí svobody v Heideggerově díle Bytí a čas: dle prvního pojetí představeného v kapitole "Každodenní ‚bytí sebou‘ a neurčité ‚ono se‘" (156-160) se pobyt získává tím, že se vytrhává z neautentického ono se, naopak v kapitole "Časovost a dějinnost" (414-433) se pobyt získává, je-li schopen se ztotožnit s dějinným údělem, který je ztělesněn "hrdiny". Otto Pöggeler považuje tuto aporii za nejzávažnější problém Bytí a času. Heidegger ji v Černých sešitech rozhoduje ve prospěch druhého pojetí: člověk se stává autentickým tehdy, podvolí-li se vyšší vůli. Doporučuji, aby si studenti obě pasáže přečetli.

Doporučená literatura

Martin Heidegger, "Überlegungen II-XV (Schwarze Hefte 1931-1941)", in Peter Trawny (ed.), Gesamtausgabe, Band 94-96 (Frankfurt am Main: Klostermann, 2014).

Peter Trawny, Heidegger und der Mythos der jüdischen Weltverschwörung (Frankfurt am Main: Klostermann, 2014).