Od evoluce k rozšířenému poli: dějiny moderního umění podle Rosalind Krauss

Místo konání: Olomouc

Přednášející: Mgr. Tomáš Koblížek, Ph.D. (Filozofický ústav AV ČR, Praha)

Datum konání: 24. 04. 2019

Pozvánka:

Prezentace:

Anotace

Ve svém, dnes již klasickém eseji „Sculpture in the Expanded Field“ (1978) zavádí americká kunsthistorička Rosalind Krauss pojem rozšířeného pole, jenž má sloužit k popisu změn v modernistickém sochařství. Uvedený pojem sugeruje, že změna, již lze konstatovat v tvorbě řady umělců na konci 60. let a jejímž výsledkem je přechod od modernistické sochařské formy k obtížně definovatelným, abstraktním objektům, není vývojem směřujícím k novým podobám sochy, ale pohybem po poli, jehož je socha pouze jednou, marginální součástí. Cílem historika moderního sochařství tak není popsat následné proměny příslušné umělecké formy, ale analyzovat toto postupně otvírané pole a jeho vnitřní logiku (Krauss pro tyto potřeby využívá tzv. Kleinovu grupu). V příspěvku se budu zabývat tím, jaké důsledky má koncepce Rosalind Krauss pro filosofii umění. Zajímat mě bude a) rozlišení různých typů změn (přechod od jednoho pole k jinému, změny v rámci pole), b) vztahy jednotlivých částí pole a jeho koherence, c) přechod k jinému poli, nakolik z něj plyne nárok na jiný způsob vnímání uměleckých objektů. V závěrečné části se budu věnovat tomu, jak uvedený model řeší některé problémy v oblasti dějin současné poezie (především obtížně popsatelný přechod k tzv. experimentální poezii, k němuž dochází – obdobně jako v případě sochy a abstraktních objektů – na konci 60. let). Věnovat se budu Kolářovu Psáno na pohlednice (1983–1985), binární poezii Ladislava Nebeského a diplomové práci Aleše Čermáka Pes nadbíhá kličkujícímu zajíci (publikováno 2012).