Petr Glombíček | Estetika Thomase Reida

Estetika byla v 18. století novým oborem, který prodělával rychlý růst. Reidovo jméno se v historických přehledech této disciplíny neobjevuje. Při čtení jeho textů nicméně zjistíme, že jeho pojetí vkusu představuje svébytné završení nadmíru vlivné tradice britské estetiky 18. století, a také zajímavou alternativu ke Kantovu stanovisku. Reidova estetika především tvoří nedílnou součást jeho epistemologie a spojuje subjektivismus hutchesonovské estetiky vnitřního smyslu se snahou o realistické ukotvení pravdivostní hodnoty soudů vkusu. Těžko říci, jestli bychom před Reidem našli v novověku významnějšího filozofa, který by disponoval obsáhlejším filozofickým systémem, jež by měl jako svou integrální součást podobně sofistikovanou estetickou teorii. V příspěvku bych se zaměřil na možnost smířit Reidův „commonsense“ realismus s jeho tvrzením, že krása ve vlastním smyslu náleží jen ideálním entitám.