skip to Main Content

Daniel Špelda | Bernard de Fontenelle (1657–1757): zprostředkovatel mezi filozofií a vědou

Filozofická fakulta Ostravské univerzity Reální 1476/5, Ostrava

Bernard de Fontenelle byl francouzský spisovatel, filosof a od roku 1697 do roku 1739 byl tajemníkem Královské akademie věd v Paříži. Ve svých dílech popularizoval karteziánskou kosmologii, vysvětloval činnost Akademie a seznamoval veřejnost s vědeckými objevy. Přednáška se soustředí především na literární a filosofické způsoby, jimiž Fontenelle dokázal moderní vědu včlenit do kulturních struktur své…

Róbert Maco | Veci alebo vzťahy? Ontológia v súčasnej filozofii fyziky

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

O čom vlastne hovoria najúspešnejšie teórie súčasnej fundamentálnej fyziky? Aký typ entít je najvierohodnejším kandidátom na „fyzikálnu realitu“, ktorej čo možno najvernejší a najúplnejší opis má byť podľa realisticky orientovaných koncepcií hlavným cieľom fyzikálneho poznávania? Významné miesto v diskusiách posledných rokov zaujímajú rôzne varianty filozofickej pozície nazývanej „štrukturálny realizmus“, ktorej hlavným spoločným posolstvom je zdôrazňovanie…

Vladimír Mikeš | Filozofická rétorika: co nabízí filozofická alternativa k tradiční rétorice

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

Platón, Aristotelés, stoici navrhli různé podoby alternativní rétoriky tváří v tvář hrozbám či selháním, které v jejich očích představovala rétorika tradiční. Je to první vyostřený střet mezi dvěma pojetími veřejné řeči. Můžeme zrekonstruovat, co byly podle antických filosofů hlavní znaky tradiční rétoriky i co jsou společné znaky jejich alternativních návrhů. Vymezení obojího i polemický tón…

Kateřina Hlaváčová | Současný západní konspiracismus, americký evangelikalismus a premileniální eschatologie

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

Podoby západního konspiracismu jsou ve svých konkrétních manifestacích kulturně a časově podmíněné. Přesto však jsou moderní konspirační teorie charakteristické pro jejich nadlokální a mezinárodní rámec, a to jak z hlediska samotného příběhu, tak i co se týče jejich genealogie. Ačkoliv má značná část stále populárních konspiračních narativů svůj původ ve staletí starých mýtech a představách…

Jakub Sirovátka | Autonomie a Alterita: Kant a Levinas

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

Kant platí jako autor, který dal pojmu autonomie subjektu filosofický význam. Autonomií je myšlena především autonomie rozumu či vůle ve smyslu absolutní spontaneity a lze ji charakterizovat jako sebeurčení, jako sebezákonodárství. Autonomie však neznamená autarkii. Je realizována za určitých podmínek a odehrává se ve vztazích, především ve vztahu k jinakosti světa a druhého člověka. Vztah…

Mate Penava | Theories of Truth: A Critical Overview

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Arna Nováka 1/1, Brno

When we talk about what truth is, we are concerned with establishing a criterion for discerning true statements from false ones. But before this, it is necessary to examine if truth is a substantial notion or it can be replaced with some other notion. Several views on truth, jointly labelled as deflationist, claim that truth…

Tomáš Halamka | Republikanismus mezi liberalismem a populismem

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

Současný politický svět se do značné míry vyznačuje střetem liberalismu a populismu. Jednu z alternativ k oběma těmto proudům představuje republikánská politická teorie. Ta bude v přednášce představena pohledem tzv. „morfologického přístupu“ Michaela Freedena, který zkoumá ideologie a politické teorie skrze identifikaci jejich klíčových politických konceptů a jejich vzájemných vztahů. Tomáš Halamka z této perspektivy vymezí nejvýznamnější pojmy republikanismu kolem…

Filip Jaroš | Adolf Portmann mezi biologií, antropologií a filozofií

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

Adolf Portmann (1897-1982) se proslavil jako zoolog a antropolog, jehož biologické myšlení je formováno evolučním pohledem na zvířecí a lidskou ontogenezi. Je to právě provázání problému evoluce a ontogeneze, které švýcarskému biologovi vyneslo pozici jednoho z průkopníků moderního evolučního pojetí, které je známé pod zkratkou „evo-devo“ (evolučně-vývojová biologie). Portmann ovšem zasáhl významným způsobem rovněž do filozofické…

Marek Otisk | Dokonalá harmonie hmoty: schéma k anonymnímu raně středověkému fragmentu De quattour elementis

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

Raně středověký fragment De quattuor elementis vznikl zřejmě mezi 2. polovinou 6. a 2. polovinou 8. století. Neznámý autor se v něm věnuje čtyřem základním prvkům hmoty (živlům) a s využitím platónského učení o elementech představuje jejich přirozené (fyzikální) vlastnosti a rovněž vztahy mezi nimi. Krátký text je doplněn o poměrně komplikované schéma, jež charakterizuje prvky nejen jejími platónskými atributy,…

Roman Hloch | „Ergon argument“ mezi Aristotelem a neoaristoteliky

Filozofická fakulta Ostravské univerzity Reální 1476/5, Ostrava

V posledních desetiletích byla zaznamenána obdivuhodná snaha o znovuoživení Aristotelovy etiky a její modifikaci jako příspěvek k současným etickým diskuzím. Jedním z prvků, který neoaristotelští teoretikové ctnosti přebírají a modifikují, je tzv. „ergon argument“, který stojí na naturalistickém výkladu etických hodnot. Nakolik se neoaristotelská modifikace liší od původní nauky, aby byla pro současné diskuze plausibilní?…

Matěj Dražil | Lidová psychologie v současné neurovědě: diskuse o kognitivních ontologiích

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

Lidová psychologie a otázka jejího statusu v rámci vědeckého zkoumání mysli a mozku představují jedno z významných témat filozofie mysli posledních padesáti let. Především v nedávných letech lze sledovat rostoucí zájem o lidovou psychologii v rámci diskuse o kognitivních ontologiích. Tu je možné považovat za znovuotevření filozofických otázek po statusu lidové psychologie tentokrát ze strany…

Jan Thümmel | Schellingova filozofie absolutna v letech 1801–1804

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

V letech 1801 až 1804 prochází Schellingova filozofie zásadním vývojem. Ze separátně probíraných témat transcendentální filozofie zabývající se subjektem poznání, respektive témat přírodní filozofie zabývající se objektem poznání se Schelling dostává ke kladení jednoty subjektu a objektu. Svou novou pozicí, která nevychází z rozdílu subjektu a objektu, nýbrž z jejich identity, nabízí Schelling řešení otázky…

Back To Top