skip to Main Content

Pavel Floss | Komenský a základy modernity ve filosofii, vědě, náboženství a politice

Filozofická fakulta Ostravské univerzity Reální 1476/5, Ostrava

Ve svém vystoupení chci vylíčit Komenského vztah k hlavním představitelům konstituujícího se novověku – v oblasti filosofie ke kartezianismu, v oblasti vědy ke kopernikanismu, ve sféře náboženství k socinianismu a v oblasti politické filozofické k dobovému machiavellismu. Zhodnotím povahu Komenského kritiky těchto fenoménů nastupujícího novověku a v závěru je budu konfrontovat s názory současných kritiků modernity…

Pavel Hobza | Aristotelská epagogé a indukce

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

Ačkoli naše pojetí indukce vychází z aristotelské epagogé (byl to pravděpodobně Cicero, kdo tento řecký termín poprvé přeložil do latiny jako inductio), ve svém příspěvku se pokusím ukázat, že Aristotelova epagogé nemá s indukcí příliš společného. Na rozdíl od indukce, která vede od jednotlivin k obecninám, může epagogé postupovat jak od jednotlivin k obecninám, tak…

Jaroslav Franc | Spor o zbožštění člověka v koptské církvi

Filozofická fakulta Ostravské univerzity Reální 1476/5, Ostrava

Ve dvacátém století probíhal mezi arabsky hovořícími koptskými křesťany spor o nauku o zbožštění člověka. Hlavními postavami byl koptský mnich a opat kláštera sv. Makária Matouš Chudý a alexandrijský patriarcha Šenut III. Impulzem pro diskusi se staly anglické překlady ruských a řeckých klasiků z tradice pravoslavné církve, které připravil Angličan Lazarus Moore. Spor o zbožštění…

Boris Cvek | Pragmatismus a experimentální věda

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

Klasický pragmatismus je v zásadě optimistickou filozofií, která odmítá stagnaci dovršeného poznání ve jménu neustálého zkoušení a objevování něčeho, co bude v praxi fungovat lépe. Jenže „lépe“ a „praxe“ jsou velmi neurčité pojmy, spojené v případě klasického pragmatismu takřka neodmyslitelně s politickou agendou. V této přednášce se pokusím ukázat, jak lze převést tuto starou intuici…

Pavol Hardoš | “Gender ideológia”, “politická korektnosť” a gramatika konzervativizmu

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

Jadrom konzervatívnej ideológie je reakcia na vnímané spoločenské zmeny ohrozujúce niektoré jestvujúce hierarchické vzťahy. V rámci tejto reakcie konzervativizmus konštruuje „tradície“ jestvujúcich poriadkov a zrkadlové diskurzívne pojmy, ktorými prezentuje svoju ideologickú kritiku hroziacich zmien. Opierajúc sa o „morfologickú“ analýzu ideológii, túto logiku konzervatívneho politického myslenia ukážem na dvoch konkrétnych pojmoch, „bojových konceptoch“, ktoré využívajú konzervatívni…

Jan Puc | Nevědomí jako dvojznačné vědomí: Merleau-Pontyho fenomenologická kritika psychoanalýzy

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

Postoj současné fenomenologické filozofie vůči psychoanalýze je dvojznačný. U autorů jako R. Bernet, J. Brudzinska či T. Fuchs nacházíme přesvědčení, že psychoanalýza tematizuje s velkou vnímavostí klíčové aspekty lidské existence, stejně tak ale velkou zdrženlivost vůči pojmům, jimiž se psychoanalýza vyjadřuje. První místo mezi nimi zaujímá pojem nevědomí, který označuje oblast skrytých duševních obsahů a…

Filip Tvrdý | Od epistemických neřestí ke konspiračním teoriím

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

Epistemologie ctností a neřestí je filozofický směr, který usiluje o identifikaci charakterových vlastností vedoucích k úspěchu či neúspěchu při formulaci zdůvodněných a pravdivých přesvědčení. Ve svém příspěvku se pokusím ukázat, že takový přístup je slibnějším projektem než předchozí pokusy o demarkaci epistemicky defektních teorií. Inspiraci můžeme hledat v díle skotského osvícence Davida Huma, především v…

Lukáš Bielik | Abdukcia a jej miesto vo vede a filozofii

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Arna Nováka 1/1, Brno

Abdukcia patrí popri dedukcii a indukcii k dôležitým myšlienkovým postupom, ktoré využívame v empirických vedných disciplínach, v bežnom živote i vo filozofii. Najskôr rozlišujem abdukciu ako myšlienkový postup a abdukciu ako argument, ktorý je jeho výsledkom. Následne približujem dve tradične diskutované funkcie abdukcie: a) funkciu generovania hypotéz; a b) funkciu zdôvodnenia hypotéz. Upozorňujem tiež na…

Jana Holíková | Minimálně univerzální lidská práva

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

Lidská práva i přes své uznání v mezinárodních úmluvách stále vzbuzují otázky ohledně své kompatibility s kulturami rozlišných hodnot a náboženství. Jelikož se lidská práva vyvinula na Západě z práv přirozených, čelí kritice, že jde o imperialistickou snahu vnucovat jiným společnostem západní hodnoty. Elegantní řešení univerzálního založení lidských práv nabízí spojení myšlenek Michaela Ignatieffa a…

Tomáš Nejeschleba | Co je imanence? K panpsychismu a panteismu v renesanci

Filozofická fakulta Ostravské univerzity Reální 1476/5, Ostrava

Termín imanence je ve filosofii spjat s moderní dobou, avšak podle některých obhájců tzv. filosofie imanence, která začíná Descartem a vrcholí Hegelem (G. Gentile), byly její základy položeny již v době renesanční. V návaznosti na toto tvrzení se přednáška bude věnovat renesančnímu pojetí imanence. Ta byla chápána primárně jako epistemologická kategorie, která vychází z četby…

Hana Budíková | Nahlédnutí do židovského averroismu: definice pohybu podle Jedaji ha-Pniniho

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

„Židovský averroismus“ je specifický kulturní fenomén související s podobou přijetí aristotelské filozofie západoevropskými Židy, přičemž prostředníkem mezi touto filozofií a jejími recipienty byla osobnost Averroa. O jeho významu svědčí skutečnost, že první hebrejské překlady jeho spisů vznikly ve 13. století, zatímco samotné Aristotelovy spisy byly překladateli zcela opomenuty. Cílem přednášky je představit problém metakomentátorů, a…

Ludmila Hamplová | Co nás pandemie naučila o (dez)informacích v medicíně?

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

Kdo šel okolo, ten musel vyslovit svůj názor na řešení pandemie bez ohledu na svou odbornost. Výsledkem je zmatená veřejnost, která neví, čemu vlastně věřit. Léčí covid-19 „zázračné léky“ a dá se spolehnout na „zrychlené“ vakcíny? Co s sebou nese obrovský příliv (dez)informací a proč dnes už nestačí jen předložit vědecky podložená fakta? Vydejte se…

Back To Top