skip to Main Content

Jan Votava | Filozofické problémy efektivního altruismu

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Arna Nováka 1/1, Brno

Efektivní altruismus je mladý myšlenkový směr a hnutí, které se snaží orientovat svou aktivitu podle pokud možno racionálního a vědecky informovaného zkoumání otázky, jak lze s vynaložením určitého množství zdrojů vykonat co největší množství dobra. Je zřejmé, že s takovým zadáním efektivní altruismus zákonitě naráží na problémy metaetiky, etiky i na problém přetavení obecnějších filozofických…

Olga Navrátilová | Spekulativní Velký pátek a smrt Boha: Hegelův výklad křesťanství mezi obhajobou a kritikou

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

Kritika náboženství, jež je spojena s postupující sekularizací západní kultury, je již od dob osvícenství vedena ve jménu svobody. V dějinách této kritiky představuje G. W. F. Hegel význačný hlas. V jeho výkladu má náboženství, zejména pak křesťanství, ambivalentní povahu. Na jedné straně je projevem svobody člověka, díky níž se člověk pozvedá nad pouhou empirickou…

Jozef Matula | Význam diagramu v renesančnom myslení

Filozofická fakulta Ostravské univerzity Reální 1476/5, Ostrava

Prednáška sa bude venovať významu diagramov v dielach renesančných mysliteľov. Diagramy a geometrické obrazce, ktoré nachádzame vo filozofických, teologických alebo medicínskych renesančných spisoch, pomáhali porozumieť zložitým metafyzickým konceptom, odkrývať významy alegorického jazyka alebo slúžili k didaktickým účelom. Na pozadí vybraných diagramov, ktoré využívajú obrazový priestor na prezentáciu vzťahov (microcosmos/macrocosmos), sa budú ukazovať špecifické rysy kombinácie…

Petr Dvořák | Filozofická kritika pojetí genderu v současných genderových teoriích

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

Přednáška si klade za cíl 1. osvětlit feministické, marxistické a postmoderní kořeny pojmu genderu a jeho vývoj od šedesátých let dvacátého století; 2. obhájit tezi, že filozofická genderová a transgenderová antropologie, která na tomto pojmu staví, vychází z nesprávných postmoderních epistemických předpokladů, a proto by měla být odmítnuta. Pojem genderu doznal určitého vývoje. Základem je…

Radim Brázda | „Tvargle“ a klima: nauka o klimatu z pohledu filozofické antropologie

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Arna Nováka 1/1, Brno

Mohou mít něco společného „Ideen zur Philosophie der Geschichte der Menschheit“ (1784) od Johanna Gottfrieda Herdera a chutné výrobky z továrny Josefa Wesselse v Lošticích, jejíž počátky sahají do roku 1876? Přednáška představí téma klimatologie z pohledu filozofické antropologie. Naznačí, jak se téma klimatu formovalo od konceptu Herderovy „Ärologie“ k současným úvahám amfibiotické antropologie. Pro…

Tomáš Nejeschleba | Teleologie v renesanční anatomii

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

Cílem přednášky je ukázat, jakým způsobem pracovali renesanční anatomové s teleologickými koncepcemi. Studium anatomických pojednání z 16. a počátku 17. století ukazuje, že teleologie tvořila nedílnou součást filozofického pozadí anatomické „revoluce“ a byla prostředkem jak pro ospravedlnění anatomických projektů, tak pro vysvětlení funkční struktury těl, jež jsou podrobena anatomickému zkoumání. Zároveň dochází k prolínání rozdílných…

Karel Šebela | Aristotelés vs. moderní logika: sága pokračuje

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

Byla aristotelská logika překonána moderní logikou? V příspěvku se pokusím ukázat, že ne. Tuto tezi hodlám podložit evidencí o tematické a metodické pestrosti aristotelské logiky a diskusí nejznámějšího problému, tzv. existenčního importu. Ten bývá častým bodem třenic mezi moderní a aristotelskou logikou, pokusím se tedy ukázat filozofická východiska těchto diskusí. Nakonec načrtnu možnosti neklasické interpretace…

Zuzana Rybaříková | Łukasiewicz a Quine o empirických a axiomatických vědách

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

Přestože se Łukasiewiczovy a Quinovy filozofické názory v mnohém liší, v 50. letech se oba shodli v jednom důležitém bodě. Oba tvrdili, že není rozdíl mezi empirickými a axiomatickými vědami. Tato shoda je o to překvapivější, že tento filozofický pohled by v tehdejší filozofii do značné míry kontroverzní. Quine toto dělení odmítl ve svém slavném…

Martina Číhalová | Ontologie procesů v umělé inteligenci

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

V příspěvku budou představeny stávající přístupy k ontologii procesů v informatice a rovněž vlastní návrh autorky, týkající se zejména oblasti umělé inteligence a multiagentních systémů. Do informatiky byl termín ontologie přejat na konci 20. století z filozofie a má zde specifický význam jako sdílená konceptualizace dané domény zájmu. Souvisí tak s pojmem konceptuální analýzy, tj.…

Aviezer Tucker | Historicism: Historiography Out of Bounds

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

The article develops a concept of historicism, parallel to Psychologism and Scientism: A disciplinary overreach, overstepping of disciplinary boundaries. I outline and distinguish five possible types of historicism, founded on distinct and often contradictory philosophies of historiography, its ontology and epistemology, and where they are out of bounds: ontological, idiographic, scientistic, introspective and genealogical historicisms.…

Radim Bělohrad | Děti na míru, nebo pod míru? Etika genetické selekce zdravotně postižených potomků při in vitro fertilizaci

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Arna Nováka 1/1, Brno

Příspěvek se zaměří na současnou kontroverzi týkající se užití in vitro fertilizace v kombinaci s preimplantační genetickou diagnostikou k záměrnému výběru potomka, který bude mít zdravotní postižení. Důraz bude kladen na případ konkrétního postižení – vrozené hluchoty. Zastánci údajného práva na takové rozhodnutí tvrdí, že a) vrozená hluchota není postižení, ale svébytná kulturní identita, b)…

Tomasz Herok | There’s No Such Thing as “The Method of Cases”

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

Searle’s Chinese Room, Chalmers’s zombies, Gettier cases, Frankfurt cases, trolley cases: it’s commonly assumed all these are instances of a distinct philosophical method, often called “the method of cases”, and the goal of metaphilosophy must be to adequately describe and assess it. I argue there’s nothing to be described or assessed. Most accounts of the…

Back To Top