skip to Main Content

Kateřina Lochmanová | Inercialita: slepá ulička Leibnizovy korespondence s Clarkem

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

Přednáška si klade za cíl představit alternativní interpretaci proslulého sporu ohledně relativity prostoru mezi německým novověkým filozofem G. W. Leibnizem a anglickým teologem S. Clarkem. Přestože za cíl Leibnizova útoku by se v kontextu této polemiky patřilo označit v prvé řadě substantivalismus, tj. přístup nakládající s prostorem jako se substancí, obvykle bývá do opozice vůči…

Eva Kundtová Klocová | Bohové, magie a spolupráce

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

Víra v nadpřirozené činitele a procesy je všudypřítomná, napříč historií i kulturami. Sdílené a kulturně předávané nadpřirozené představy jsou základem náboženských tradic a institucí. Kognitivní modely týkající se nadpřirozených činitelů a jejich fungování ve světě informují a ovlivňují postoje a chování lidí a mají silný vliv na vzorce sociálních interakcí. Současné studie testující evoluční modely…

Kateřina Šolcová & Zdeněk Žalud | Korespondence českého polyhistora doby pobělohorské, Jana Marka Marciho z Kronlandu (1595–1667)

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

Korespondence mezi učenci na počátku novověku, pro který byl typický nebývalý rozvoj vědy, se stala důležitým pramenem pro poznání tohoto období. Nicméně učencům doby pobělohorské spojeným s českým prostředím nebyla dosud v tomto ohledu věnována dostatečná pozornost. Přednáška představí projekt edice dopisů českého učence všestranného zaměření, profesora lékařské fakulty pražské univerzity Jana Marka Marci z…

Radim Kočandrle | Země tvaru koule a problém prostoru v předsókratovských kosmologiích

Filozofická fakulta Ostravské univerzity Reální 1476/5, Ostrava

Koncepce Země tvaru koule je poprvé s jistotou doložena u Aristotela. Zároveň je ale přisuzována i různým předsókratovským myslitelům. Ačkoli se objevuje dokonce ve spojitosti s Thalétem z Mílétu, Diogenés Laertios ji jako prvním připisuje Pýthagorovi a Parmenidovi. V obou případech však nemáme k dispozici další jednoznačně průkazná svědectví. V kosmologiích 5. století př. Kr.…

Iva Svačinová | Charakter argumentace v osobních denících

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Arna Nováka 1/1, Brno

V příspěvku se zaměřím na charakter argumentace v tzv. vnitřních dialozích, které lidé vedou sami se sebou ve své mysli. Vycházím z předpokladu, že osobní deníky mohou být pojaty jako přirozený způsob externalizace vnitřních dialogů a mohou nám sloužit jako data pro výzkum jejich charakteru. Pokusím se ukázat, že skrze psaní deníků mohou být realizovány…

Michaela Fišerová | Co znamená pohladit zvíře?

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

Přednáška přispívá k překlenutí propasti mezi diskursy o lidech (psychologie) a zvířatech (etologie). Autorka zaměřuje pozornost na lidskou potřebu hladit zvířata, proměňovat je ve své „mazlíky“, „společníky“, „přátele“. Ochočením zvířat lidé zakládají lidský vztah k nelidskému: afektivním gestem proměňují zvíře v imaginárního kvazi-člověka, v bytost, které náleží pohlazení. Nelidský jiný se tím mění v lidského…

Ad honorem Stanisław Lem (1921–2006)

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Arna Nováka 1/1, Brno

Prof. PhDr. Petr Jemelka, Dr. (Pedagogická fakulta MU, Brno) Vesmír, lidé a viry V září letošního roku si připomínáme 100. výročí narození jednoho z nejslavnějších a nejpřekládanějších polských autorů – Stanislawa Lema (1921–2006). Toto nedožité jubileum je pro nás příležitostí ke krátkému zamyšlení nad pozoruhodně pestrou a různorodou podobou jeho díla. Nejprve se pokusíme o…

Tereza Matějčková | Hegelova fenomenologie světa

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

V příspěvku bude představena hlavní osa knihy Hegelova fenomenologie světa (2018, 2020). Autorka v prvním kroku představí interpretační přístup k Fenomenologii ducha, přičemž se zaměří na pojem světa a světskosti. Proti tradičním interpretacím Fenomenologie jako „Bildungsromanu“ autorka tvrdí, že se zde „nebuduje“ vědomí, ale konkrétní forma světa. Vědomí vychází ve svém vnímání, myšlení a jednání…

Barbora Kundračíková | Jak může filozofie obohatit nebo zkomplikovat vztah k současnému umění?

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

Současné umění je tématem povýtce přitažlivým a reflektovaným, a to přesto (či proto), že sám pojem lze za definici považovat jen stěží. Na druhou stranu, tyto diskuse se vedou nejčastěji právě a především v jeho kontextu – v rámci toho, o čem kdysi pánové Dickie a Danto hovořili jako o světě umění. Přednáška nemá ambici…

Martin Jabůrek | Zrcadlo člověka: antropologie Václava Frosta a Václava Koťátka

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

V roce 1846 vydali učitelé Pražského ústavu pro hluchoněmé Václav Frost a Václav Koťátko knihu Člověk v podobenství čili zrcadlo pro každého, jemuž na tom záleželo žeť člověkem. Kniha vyšla zároveň v německém jazyce pod názvem Mensch im Symbole. Ein Spiegel für Jeden, dem daran liegt, Mensch zu sehn. Obsahem bohatě ilustrované knihy je výklad specifického konceptu člověka,…

Radim Kočandrle | Vývoj předsókratovských kosmologií a jeho příčiny

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

Předsókratovské kosmologie se zpravidla pokládají za nezávislé koncepce, které individuálně odrážejí myšlení svých představitelů. Zároveň obvykle není akcentován jejich vývoj. Navzdory tomu se lze domnívat, že je možné identifikovat některé společné znaky a současně poukázat i na konkrétní vývoj, který předsókratovské kosmologie prodělaly. Můžeme totiž soudit, že s výjimkou Anaximandra situovaly iónské kosmologie 6. století…

Ivo Pezlar | Co mají společného filozofie a videohry?

Filozofická fakulta Univerzity Palackého Křížkovského 513/12, Olomouc

Filozofické otázky mají otravný zvyk na nás číhat na těch nejméně očekávaných místech a ani videohry v tomto nejsou výjimkou. Naopak, jejich interaktivní povaha z nich dělá skvělý nástroj, který nám může pomoct různé filozofické problémy nejen představit, ale v omezené míře i zažít. Jako konkrétní příklad nám poslouží hra SOMA (2015, Frictional Games), pomocí…

Back To Top