Tomáš Sobek | Liberalismus a morální relativismus

Žijeme v morálně pluralistické společnosti, pro kterou je typická tzv. rozumná neshoda (reasonable disagreement) v morálních názorech, tedy neshoda, která dlouhodobě odolává i velmi důkladné argumentaci mezi vzájemně vstřícnými a dobře informovanými oponenty. Nejde přitom jen o to, že se aktuálně neshodneme na tom, co je morálně správné. Významnější je skutečnost, že argumentační diskuze v morálních otázkách nemá tendenci konvergovat ke konsenzu, spíše má naopak tendenci divergovat ke stále větší názorové pluralitě. Široký morální konsenzus je typický spíše pro totalitní režimy jedné vynucované Pravdy než pro liberální demokracie s otevřeným diskurzem. Jestliže chceme v kontextu liberální demokracie legitimizovat politický a právní systém, nemůžeme přitom vycházet z určité partikulární koncepce dobra, ale musíme argumentovat způsobem, který bude neutrální vzhledem k rozmanitým koncepcím politické morálky. Z hlediska teorie práva to znamená právní pozitivismus.