V letech 1801 až 1804 prochází Schellingova filozofie zásadním vývojem. Ze separátně probíraných témat transcendentální filozofie zabývající se subjektem poznání, respektive témat přírodní filozofie zabývající se objektem poznání se Schelling dostává ke kladení jednoty subjektu a objektu. Svou novou pozicí,…
Lidová psychologie a otázka jejího statusu v rámci vědeckého zkoumání mysli a mozku představují jedno z významných témat filozofie mysli posledních padesáti let. Především v nedávných letech lze sledovat rostoucí zájem o lidovou psychologii v rámci diskuse o kognitivních ontologiích.…
Raně středověký fragment De quattuor elementis vznikl zřejmě mezi 2. polovinou 6. a 2. polovinou 8. století. Neznámý autor se v něm věnuje čtyřem základním prvkům hmoty (živlům) a s využitím platónského učení o elementech představuje jejich přirozené (fyzikální) vlastnosti a rovněž vztahy mezi nimi.…
Adolf Portmann (1897-1982) se proslavil jako zoolog a antropolog, jehož biologické myšlení je formováno evolučním pohledem na zvířecí a lidskou ontogenezi. Je to právě provázání problému evoluce a ontogeneze, které švýcarskému biologovi vyneslo pozici jednoho z průkopníků moderního evolučního pojetí, které…
Současný politický svět se do značné míry vyznačuje střetem liberalismu a populismu. Jednu z alternativ k oběma těmto proudům představuje republikánská politická teorie. Ta bude v přednášce představena pohledem tzv. „morfologického přístupu“ Michaela Freedena, který zkoumá ideologie a politické teorie skrze identifikaci jejich klíčových…
Kant platí jako autor, který dal pojmu autonomie subjektu filosofický význam. Autonomií je myšlena především autonomie rozumu či vůle ve smyslu absolutní spontaneity a lze ji charakterizovat jako sebeurčení, jako sebezákonodárství. Autonomie však neznamená autarkii. Je realizována za určitých podmínek…
Podoby západního konspiracismu jsou ve svých konkrétních manifestacích kulturně a časově podmíněné. Přesto však jsou moderní konspirační teorie charakteristické pro jejich nadlokální a mezinárodní rámec, a to jak z hlediska samotného příběhu, tak i co se týče jejich genealogie. Ačkoliv…
Platón, Aristotelés, stoici navrhli různé podoby alternativní rétoriky tváří v tvář hrozbám či selháním, které v jejich očích představovala rétorika tradiční. Je to první vyostřený střet mezi dvěma pojetími veřejné řeči. Můžeme zrekonstruovat, co byly podle antických filosofů hlavní znaky…
O čom vlastne hovoria najúspešnejšie teórie súčasnej fundamentálnej fyziky? Aký typ entít je najvierohodnejším kandidátom na „fyzikálnu realitu“, ktorej čo možno najvernejší a najúplnejší opis má byť podľa realisticky orientovaných koncepcií hlavným cieľom fyzikálneho poznávania? Významné miesto v diskusiách posledných…
Filozofické otázky mají otravný zvyk na nás číhat na těch nejméně očekávaných místech a ani videohry v tomto nejsou výjimkou. Naopak, jejich interaktivní povaha z nich dělá skvělý nástroj, který nám může pomoct různé filozofické problémy nejen představit, ale v…